Taková adventní
Na téhle planetě
je tolik krásy
tolik cest
osudů víc než lidí
a nejenom ten náš
stále však méně
lásky
Na světě
bez nadsázky
šest milionů
dětí
ročně
zadními vrátky
navždy
zmizí
Kolik je krásy
tolik pláče
možná i mnohem
mnohem
víc
I my jsme ale
z Nemanic
někdo tu píská
jiný skáče
málokdo má i na koláče
Lásku však
(za spoluhráče)
může si každý dovolit
Plnými hrstmi
rozdávat ji může
a i když oněm dětem nepomůže
tak zmenší
zadluženost planety
Snad jenom někde obrátí se vítr
narovná růže
začervená líc
Objetí
konečně
sevře
touhu znavenou
A
sníh
co padá
náhle jiný zdá se
