Jaro
Voda stříbrná ze zasněžených plání,
ale i shůry, ochladí první opálená víčka,
smyje vše loňské z našich unavených dlaní,
a v pohledu na svět, dá nám opět nová sklíčka.
Léto
Vánek, který líně okolo nás létá,
horkou svou dlaní něžně svléká
a vůli oslabuje ubránit se tomu,
po čem vzápětí je veta…
Podzim
Letošní naděje s listím opadává.
všechno tak náhle, příliš vzdálené,
co nestihlo se, čeho se nedostává,
teplo, jen z bramborové natě spálené…
Zima
Krajina dětství opět bílá,
svíčky a kouř a melancholie,
a je-li komu uvnitř zima,
rolniček zvuk ho teplem přikryje.