Divoká jízda
Klín zakryji ti horkou dlaní
a na rtech vyčkám v políbení
až se unavíš……
(teď právě není vhodný čas…a vůbec se to nehodí…tolik jsi unavená…a od kadeřnice máš právě udělané vlasy… zítra bys byla mnohem raději…a že tě bolí hlava…a jestli nevidím to datum v kalendáři…)
…tak až ti dojdou slova a zapomeneš, co jsi četla v snáři
až unaví se… stráže
konečky prstů rozechvělým rtům se omluvím
že vzal jsem si je za rukojmí násilím
(zúžených zornic šelmy si drze nevšimnu)
a zavřu dvířka ekvipáže
Mí koně
tryskem vyrazí
tak nečekanou silou
že
přelomena v pase
s výkřikem strachu již rovnováhu nenajdeš
padáš vzad
bolesti dopadnutí se děsíš
však
místo
strašlivého pádu
mé
čekající dlaně
ti měkce zmírní pád
a
když tě
(co by nejcennější vázu)
pokládám
tak
asi
tušíš
co se stane
Tvá předtucha
tě
ale
zklame
Kočár se řítí krajinou
a rychlost závrať vyvolává
Vichr
šaty trhá
ramena jsou již nahá
mé rty
jak horká láva
protékají
(a kočár stále rychleji teď letí)
obava
si
odpočinek žádá
tělo však bolest
nevnímá
látka se trhá čím dál víc
obnažená ňadra se žáru bojí
však není čas
mezi polibky je něžná kůže stále více žhavá
hoří již
žár stále sílí
a vichr oheň rozdmychává
na rtech pot
mezi zuby popel spálenišť
a žhavý vichr stále níž a níž
cesta
tryskem
k cíli spěje
je rytmická a hrbolatá
a nikde nemáš pevný bod
divoká rychlost tělem smýká
ruce
marně tápou v prostoru
již začínáš se bát
již nevíš co se děje
přestáváš
vnímat
čas
a v divé rozkoši
se
vědomí ti ztrácí
tisíce jehel zevnitř tělo probodává
tisíce mravenců
tisíce ohňů
ohňostrojů
tisíce vln
tisíce pádů
křídel
do všech světa stran
tisíc vodopádů
a
tisíc bran
pak
tisíc vlčích máků
rozprostřených květinových hájů
šimrání trávy
a
tisíc
nejmírnějších
vánků
a
oči
dokořán
I koně přecházejí v mírný cval
utichá vítr
chladnou dlaně
spálené kraje dostávají opět nejkrásnější tvar
na rtech ti úsměv hraje
a
v srdci žár
který
nebolí
jen jistotu ti dává
že přes to
co se stalo
žiješ dál
když přivřeš oči
tak se znovu a znovu propadáš
(a zkoušíš to tak ráda)
mou dlaň na prsa si dáš
a šeptáš
mám tě ráda
a někde hudba zní
kočár je pryč
koně opět spoutaní se připravují k spánku
a
do
dlaní
nám
tajná slova
láska našeptává
která už nechci a nemohu tu psát