Těžká hodina
Nemohu
zapomenout na ně
Velké chlapské dlaně
na hřbetě šmouhy od pláče a bláta
když táta
malé umazané tváře
dítěti hladil
co kamínek v trávě ztratilo
A
aby
toho málo
nebylo
tak v noci
sousedovic
se podhrabala fena
a roztrhala čtyři kuřata
Na vrata
se
tlačí zima
dřeva ubylo
kobylka druhý den
má
navždy
jedno oko slepé
V tom
kroky za plotem
na vrátka čísi ruka klepe
otvírá
pošťák
rozhlíží se
mne si nevšímá
jde k tomu muži
tužku do ruky mu dá
s podpisem rychle
zmizí
Jak strašně cizí je tato hodina
Olovem
těžknou dlaně
a
pochopením
že jiný život právě začíná
Já s uzarděním
trapně klopím zrak
nechci se dívat na toho
kdo pláče
Lopaty rukou pod tíhou se chvějí
osudu
muž do mraků se dívá
a zdá se
jakoby mezi vzdalujícími se ptáky
viděl tvář
té
která se nikdy nevrátí