Víra
Pod křídly plameňákù
nechám Tě usínat
a
snít
protože
probuzení
kdekoli
je
nebezpečné
ztrátou paměti
Viděl jsem
na orloji
zástup se tlačit mučedníkù
co
nikdy
nezradí
leda jen sami sebe
Ohnutá záda
pohled k nebi zázrakù
a
potom Tebe
Kráčíš proti nim
chodníkem pro dva příliš úzkým
však
netušil jsem
že jsi přikována
K čemu je tolik utrpení
ptám se
když všichni Tebou na zem padají
Shùry
hosana
hlasy volají
a všichni dole pláčou
jakmile kohout třikrát zakokrhá