První milování
Po víle z heřmánku
pošlu pohlazení
aby
vzpomínka na dětství
tě
nikdy
nepálila
Za ruku
doprostřed nejhlubšího lesa
uvedu tě
na uzardělém mechu
náruč touhy k nohám položím
pod hlavu nápis
že už dávno nejsi dítě
a
ujištění do dlaně
že
všichni
co strašili tě
pravdu nemají
Jsi ve své bázni tolik krásná
Oči laně uštvané
polibky z mušelínu
zklidní natolik
že sama rozepínáš blůzku
krajinu ze slonoviny
růžové perly dvě
tak náhle studem opuštěné
vzdouvající se touhou
kterou neznaly
(srdce na poplach bije)
teprve
dlaně
slonovině cizí
přinesou zklidnění
…
však jinde
hořet začíná
…
Žár
vzhůru
se
k dlaním
blíží
(jedna jde níž)
oči
už ví
že neublíží
tvůj klín se zvedá vstříc
stále jen jedno zbožné je tu přání
…
a
vyslyšeno již
…
Úsměv
ti náhle hraje na řasách
víš co se stane
už nikdo na světě
tu touhu neodvane
dlaně jsou volné
přesto však sebou pronikáme
stále hlouběji
úsměv se vzdechům lásky vzdává
pod tebou vlhne mech
pode mnou zem se propadává
……