Vyzvání k tanci
Podej mi ruku
nejněžnější lásko
a
jen tak bez střevíčků
pojď
Vím o měsíčním svitu
bez hranic
bez odsouzení k hříchu
kdy
pouhým dotekem
lze všechno říct
(motýlům těžknou křídla)
Budeme tančit
stále spolu
mezi
hvězdami
Nedívat se dolů
Budeme
rosu z dlaní pít
hladit kůru stromů
…
a
vracet se tam domů